Téma týdne: Život ve vzpomínkách
Staré fotky

Ani jsem se nemusela dívat na hodiny, abych věděla, že už je čas na pořádnou procházku. Regi totiž snědla oběd, dala mi vylízat talíř, uvařila si kafe a vypila ho. Jenže místo aby potom jako vždycky řekla: "Indy, tak jdeme!", pořád seděla a zírala do velké knížky. Tak jsem si vyskočila na gauč vedle jejího křesla, abych ji trošku popohnala a taky se podívala, co že to má tak úžasného. A víte co? V té knížce byly obrázky pejsků, kteří kdysi s Regi bydleli!

První psí kluk, to byla ještě Regi mládě, se jmenoval Rony. Hmm, docela hezký voříšek. Prý to byl rošťák a útěkář, kterému nebyl žádný plot dost vysoký. Ale vždycky se sám vrátil. Našli ho pokaždé stuleného na rohožce před domovními dveřmi. Potom měli Adinu. Ta byla teda vážně fešanda, skoro jako já. No jasně, vždyť to byla taky kolie, i když ne border, ale dlouhosrstá.

Další pejsek byl pudlík Cliff. Ňaf, moc pěkný pejsek. Vypadal jako bílý plyšák. Ale chtěla bych ho vidět s náma na nějaké blátivé vycházce. Hned by byl černobílý. Pak Regi bydlela nějaký čas v jednom domě se svojí sestrou a kamarádila s její fenkou Askou, co měla kupírované uši i ocásek. To prý středoasijští pastevečtí psi mívají. Hrozně rády spolu chodily na procházky a jezdily na výlety. 

Jo, výlety - Regi, už teda půjdeme konečně ven?! Nic. Jako kdybych nehrabala packou a neolizovala jí ucho. Regi pořád kouká na další a další fotky. To teda nevím proč, když tam teď nejsou vůbec žádní psi, jenom samí lidi. To je nudááá. Jak mohla Regi takových roků vydržet bez pejska? 

No konečně zase nějaké chlupaté tlapky a ocásky! A dokonce dvakrát. To prý tehdy žila u Regi a Honzy pár měsíců jedna paní, co neměla kde bydlet, a ta měla dvě fenky. A vůbec, vždyť já je vlastně znám! To jsou Donda a Melinka! Pamatuju si, že když jsem byla úplně malé štěňátko, byly obě psí tety zase u nás na návštěvě. A hodně dlouho, protože jejich člověka (tak jí říkaly) musela odjet do práce někam moc daleko. 

To je teda sranda. Donda je border kolie jako já a Melinka zase vypadá úplně stejně jako moje kamarádka Dixinka,
co spolu chodíme s našima lidma na procházky. A to mi připomíná - Vrrr, haf, haf, haf! Regi, už toho konečně nech!!! Chci jít ven a hned!!! Protože ti pejsci na starých fotkách se nepočurají, ale já bych ti mohla udělat loužičku tady v obýváku na koberec!