Pátá miska drabblů


Téma: Zatracená zkratka
Tvrdé poznání

Nejkratší cesta z gauče v obýváku k mojí misce v kuchyni vedla odjakživa takhle: Seskočit dolů, šikovně prokličkovat pod nízkým stolem, tryskem proběhnout dveřmi, hned za nimi prudce zahnout doleva, protáhnout se mezi zdí a ozdobnou nohou starého šicího stroje a konečně zabořit čumáček do porce voňavých granulek. 
Jenže pak jsem rostla a rostla, a najednou jsem se do té mezery nevešla. Od té doby šicí stroj pěkně obcházím.
Včera jsem ale nějak tvrdě usnula, nebo co. A když Regi zavolala: "Indy! Večeře!!", vystřelila jsem jako z praku…
Víte, jak tvrdá je ta zatracená železná noha? Já už teď jo.


Téma: Špatné číslo
Za masíčko cokoli!

Miluju pamlsky. Úplně všechny. Ale nejradši mám sušené masíčko. Právě tohle má teď Regi v ruce. Takže budeme cvičit! Hurá!!! Který povel to bude? Taneček? Kululu? Osmička? Krok? Popros? K noze? Lehni? Sedni? Chytej?Netrpělivě přešlapuju. Tak co je? Co teda po mně budeš chtít? Nemůžu se dočkat, tak se do toho pustím sama:
Sednu si, lehnu, překulím se, pak zase sednu a zvednu přední tlapky, spustím se na všechny čtyři, zatočím dokolečka, propletu se Regi mezi nohama…
Moji lidi hýkají smíchy. Prý všechno špatně!
Teda fakt nevím proč. Aspoň jedno z těch "cirkusových čísel" přece muselo být dobře, ne?


Téma: Hluboko na poušti
Už se jí zase smějou!

Hluboko napouští? To je teda divné téma. Asi to bude něco s vodou, když se napouští. Třeba náš potok, pokud teda hodně prší. To si pak můžu koupat nejen nožičky, ale i celého pejska. I plavat se dá, když je tůňka pod splavem hluboko napuštěná…
Cože? Moji lidi se mi zase smějou? Že nemám psát o vodě, ale o písku? O hromadách písku? O strašlivě velikých hromadách bez jediné kapičky vody? Takový nesmysl! Na ohromné spousty písku si přece dobře pamatuju. Už třikrát jsem byla u moře. Voda tam teda byla. A pořádně napuštěná! Dokonce víc než v našem potoce.


Téma: Řekni mi něco, co nevím
Není práce jako práce

Regi zase sedí u počítače. "Běž si lehnout, Indy, neruš, mám práci."
Jakou práci prosímvás? Práce přece vypadá úplně jinak. Do práce chodím já každou středu za babičkama a dědečkama. Nebo Honza. Ten vždycky ráno odjede autem a vrátí se až večer. I Regi chodí pracovat. Do přízemí našeho domu. Má tam dílnu za dveřmi s nápisem Perníkárna.
Tak jsem vyskočila na gauč a koukla jí přes rameno. No jasně! Žádná práce. Zase si povídá s tím psem! S tím džekraslem, co si myslí, že je chytřejší než já. Jmenuje se Seznam a prý jí najde všechno, co já neznám.


Téma: Prázdný papír
Žádná škoda

Jsem border kolie rozumná. Píšu různá chytrá povídání a nikdy nic neničím. Jednou jsem ale byla sama doma, docela jsem se nudila a hledala nějakou zábavu. A našla! Voňavý papír. Od salámu. Normálně bývají takové věci v kbelíku ve skřínce a já k nim nemůžu. Jenže tenhle byl v koši u psacího stolu. Užila jsem si s ním takovou srandu! Cucky lítaly po kuchyni, po obýváku, byly úplně všude.
No a co. Však mají moji lidi vysavač, ne?
Takže fakt nevím, proč mi vynadali. Žádnou škodu jsem neudělala. Vždyť ten papír nebyl vůbec důležitý. Nebylo na něm ani jedno písmenko!