Téma týdne: Když zavřu oči
Odřené uši, zavřené oči

Pamatujete, jak jsem psala, že mě loni zkoušeli, jestli budu umět dělat radost babičkám a dědečkům v domově pro seniory? Regi tvrdila, že jsem tehdy prošla canisterapeutickýma zkouškama jen tak tak. Prý s odřenýma ušima. Ale já bych řekla, že si tak trošku vymýšlí, protože jsem uši neměla ani trošku odřené. Byly úplně v pořádku.

No, možná jsem mohla přijít včas, když mě Regi volala. Jenže já musela očichat všechno kolem, a hrát si s balonkama a hračkama, které mi dala ta hodná zkušební komisařka. To bylo super, protože jsme předtím skoro celý den seděly uvnitř a poslouchaly, jak se má taková canisterapie dělat. To chápete, že se mi nechtělo zase sedět u nohy, když jsem seděla tak dlouho. Ale nakonec jsem přece přišla, když někdo rozumný dal Regi do ruky kousek párku! Ten já moc ráda. A musím uznat, že ještě bylo pár dalších drobností, které se mi tak úplně nepovedly. No, možná měla Regi přece jenom trošku pravdu, protože mi řekli, že jsem ještě hodně mladá a že mám pořádně cvičit a pak jsme dostaly certifikát jenom na jeden rok.

Jenže letos, to bylo něco úplně jiného. Nakráčela jsem před komisi jako starý mazák. Vždyť už celý rok chodím každou středu do práce. Úplně všechno jsem zvládla s přehledem a moc mě chválili. Jenom o jeden bodík jsem přišla, když jsem si lehla. To bylo tak: Regi totiž řekla "Sedni!" a "Zůstaň!" Žádný problém, to já umím. Klidně zůstanu na místě, jak dlouho je třeba. Tak jsem teda seděla, ale když už to trvalo moc dlouho, udělala jsem si prostě pohodlí. No a co? Na místě jsem přece zůstala, ne?

Všechno ostatní bylo za plný počet bodů a cerifikát jsme dostaly tak, jak se sluší a patří, na dva roky. Jenom jedna komisařka řekla Regi něco, co jsem tak docela nechápala: "Jste úplně jiný canisterapeutický tým než loni. Udělaly jste za ten rok kus dobré práce. Jen... ty povely. Vaše technika je taková... no... vlastně skoro žádná. Ale váš pejsek přesto dokonale poslouchá! To je k nevíře."

Všichni se tomu smáli a tleskali a já jsem štěkala. Jasně, že poslouchám i na slovo, které Regi ani neřekne. Vždyť jsem přece chytrá holka a to, co po mně chce, poznám sama i se zavřenýma očima.