Molly a rodina z Doupěte
Téma: Noční můra Molly Weasleyové
Byl
to jen sen, Molly...
Vzbudilo ji
ticho. Zaspali! Poslepu zašátrala bosýma nohama po pantoflích... nahmatala
pantoflíčky na podpatku.
Rozhlédla se.
Byla sama v cizí ložnici. V panice vyběhla ven. Ocitla se v dlouhé chodbě s
řadou dveří. Otevírala je a všude bylo totéž. Velké prázdné pokoje. V jednom
stála osamělá dětská postýlka. Klapot jejich podpatků se hlasitě rozléhal. Na
konci chodby vešla do prostorného sálu. Na zdi před ní visel obraz, a na něm
mladá žena se zrzavými vlasy a vysoký blondýn s povýšeným výrazem. Molly a
Lucius Malfoyovi, stálo na zlatém štítku.
Zatočila se jí hlava a padala... a pak... se opravdu probudila.
Téma: "Ehm… na co
potřebuji ponožky?"
Jak se to mohlo stát?
Poznámka: trojdrabblík je rozdělen do šesti kratinkých odstavečků.
Můžete
je číst buď shora dolů, nebo klidně zdola nahoru, popřípadě několikrát dokola…
Molly rozbalila balíček, se kterým právě přiletěla školní sova. Předpokládala, že to bude dárek od Arguse k jejím zítřejším narozeninám. Byla jednou z mála, kdo na něj pamatoval o Vánocích a narozeninách a on oplátkou nikdy nezapomínal na ni. Rozbalila hedvábný papír a… vykoukly na ni její vlastnoručně vyrobené pletené ponožky, které na konci prázdnin přibalila Ronovi. Jak se to mohlo stát…?
Argus Filch přemýšlel: Co bych tak měl letos poslat Molly Weasleyové k narozeninám… No jasně. Každému pořád něco plete a na sebe, chudinka určitě nemyslí. A já zrovna včera dostal od ředitele takové krásné, barevné ponožky…
"Dobrý den, pane řediteli. Dneska
je zima, co?" Argus se na chvíli narovnal a pak zase pokračoval ve vytírání.
Ten chlapec by potřeboval něco teplého na sebe. Ponožky! Nějaké mu dám.
Mám jich díky Dobbymu docela zásobu, pomyslel si Brumbál.
Dobby se spokojeně usmál. Zase dostal od profesora Snapea nové ponožky! Nemusel by mu nic dávat. Dobby by ty bonbóny s léčivým a uklidňujícím lektvarem panu řediteli tajně vyměňoval i bez odměny. Ale takhle má pro svého dobrodince pokaždé krásný dárek. Ředitel Brumbál z nich má vždycky takovou radost!
Profesor Severus Snape se znechuceně probíral hromádkou pletených ponožek vystavených na pultě krámku paní Pletáčkové v Prasinkách a pak vybral ty nejbarevnější. Takové má ten mrňavý skřítek nejraději. U Salazara, kdyby někdo viděl, co právě dělám, musel bych ho proklít.
Paní Pletáčková prohlížela zásoby svetříků, šál, čepic, rukavic a ponožek a uvažovala, co by měla doobjednat. Pak vzala do ruky poslední křiklavě barevné ponožky. Už aby se zase objevil ten zrzavý student, který jí je občas nosí. Vždy je od něj ráda koupí a on má alespoň pár drobných na nějakou tu dobrotu nebo máslový ležák. Jen jí nejde na rozum: na co každý měsíc ten černě oblečený profesor potřebuje nové barevné ponožky?
Téma: "Tak co, spolkl
ji?"
Mistr ve svém oboru
"Tak
co, spolkl ji?" vybafl George nedočkavě na bratra, který právě seběhl
z točitých schodů a kolem chrliče.
"Noo…"
Fred nejdříve odvedl své dvojče kus dál do chodby a pak ještě ztišil hlas.
"Pochopitelně se mu nejdříve moc nechtělo. Převracel ji ze všech stran, pořád
se mě na něco vyptával a tvářil se fakt dost pochybovačně. A tak jsem použil
několik podpůrných argumentů… trošku ji přisladil… a zdálo se, že jsem ho
nalomil. Ale pak…"
"No
tak, brácho, zkrať to! Spolkl ji teda Brumbál?"
"Ty
jsi vážně pochyboval o Fredovi, mistrovi všech výmluv? Jasně, že nakonec jo. I
s navijákem."
Téma: Diadém, hůlka,
moderní.
Moudré rozhodnutí
Ten starý nemožný krám!
Naprosto se nehodí k šatům ani k účesu… Neříkali ale, že si ho musím
vzít. Jen mě moc prosili…
Chvíli zadumaně hleděla na svůj odraz v zrcadle a pak se
rozhodla. Ostatně, minimalismus je dnes velmi moderní. Mávla hůlkou a přepychové
šaty se změnily na prostou, jako vánek lehounkou bílou řízu. Další mávnutí,
kadeře vyklouzly z uzlu a zlatá záplava se jí rozlila po nahých ramenou. To,
co uviděla, ji uspokojilo. Teď už výsledný dojem nemůže pokazit ani...
Fleur si vetkla do vlasů diadém tetičky Muriel a vyšla ze
dveří. Svatební hosté a Bill už čekají.
Téma: Použijte slova led,
šampaňské, šála
Právě takhle
Na servírovacím stolku kbelík s ledem a v něm
šampaňské, v misce jahody, přes ramena elegantní šál jemný jako pavučina a
v protějším křesle MUŽ, PAN DOKONALÝ… O tomhle kdysi snila a věřila, že
přesně takto vypadá pravé štěstí…
Otevřela oči. Na stole kouřící konvice s čajem, v misce
domácí máslové sušenky, na ramenou teplý šál a v protějším křesle…
"Arture, drahý, neusínej, zase tě bude bolet za krkem…"
Molly mávla hůlkou a manželovo křeslo přeměnila na pohodlnou lenošku. Pak se
usmála a udělala totéž i s tím svým. No
ano… o sedmdesát let později vypadá to štěstí právě takhle…
Téma:
První školní den
Ráno v Doupěti
"Rone,
máš opravdu všechno?"
"Jasně, že mám..."
"Hůlku jsi nezapomněl?"
"Ne nezapomněl..."
"Učebnice máš všechny?"
"Samozřejmě..."
"Brky a pergameny taky?"
"Brky a pergameny mám taky..."
"Tady máš čistý kapesník. A něco k svačině..."
"To jsi, mamko, nemusela. K jídlu si něco koupím..."
"A ne, abyste s Harrym zase něco hned první den provedli..."
"Hmm..."
"Opravdu nechceš, aby šel taťka s tebou?"
"Ne!"
"A neměl bys už jít? Ať nepřijdeš pozdě..."
Ron koukl na hodinky: 7,40.
"Asi jo."
Vlepil Molly pusu na tvář a nabral letax. S Harrym má sraz v hale ministerstva
v 7,45.
Bystrozorský kurz začíná přesně v 8,00.