Harry, Ron, Hermiona a spol.

Téma: "Ale, ale – sláva zřejmě není všecko…" (scénář)
Člověk míní…

Severus Snape, sarkastickým tónem: "Ale, ale – sláva zřejmě není všecko…"
Harry Potter v duchu vzdorovitě a odhodlaně: Co to sakra ten blbec mele! Nechci být slavný! Člověk nemůže jít v klidu ani na záchod a všichni o něm vědí víc než on sám… Miluju kouzla, je skvělé, že jsem čaroděj, a škola je super. Ale až tady skončím, odjedu někam, kde mě nikdo nezná. Nechám zmizet tu zatracenou jizvu, změním si jméno a budu žít, jak budu chtít. A žádný kouzelník mi nebude říkat, co mám dělat. I kdyby to byl třeba samotný Brumbál. A už vůbec ne ten… Snape!

Téma: Obrázek s názvem "Léto"
Deanovský les

Seděl v trávě a hrál si se svou hůlkou. Nechával z ní vylétávat motýly. Tichošlápek občas po některém líně chňapnul. Hermiona je usměvavě pozorovala, Křivonožku na klíně.
"Hermiono! Harry! Podívejte!" Ron k nim přibíhal, smál se a ukazoval nahoru. Harry spatřil Hedviku. Slyšel pleskání křídel…
Otevřel oči. Plátěná střecha stanu povlávala, jak se do ní opíral vytrvalý studený vítr. Jen sen… Ale příjemná změna po všech těch nočních můrách. Kdyby tak přinesl i nějakou skutečnou změnu, zadoufal.
Vystřídal na hlídce Hermionu. A stále na sen myslel. A pak… se před ním zjevila stříbrně bílá laň, zářící jako měsíc.

Téma: Hůlka, Prasinky, hvězda
Dětská fantazie

"Prasinky! Vystupovat! Nastupovat!" Vykřikovala dívenka pokaždé, když chlapcův dřevěný vláček zastavil před nádražní budovou postavenou z barevných stavebnicových kostek. Místo plácačky přitom mávala růžovou plastovou hůlkou, na jejímž konci blikala hvězda, na jedné straně červeně a na druhé zeleně.
Mladá žena stojící ve dveřích je s úsměvem pozorovala. Od chvíle, kdy dostala její dcerka k pátým narozeninám soupravu "Malá kouzelnice", neudělala bez hůlky ani krok. S kamarádem ze sousedství si stále v hráli ve svém čarodějném světě. Prasinky... legrační jméno... Dětská fantazie je tak úžasná...
Jane Grangerová jen doufala, že Hermioně z ní alespoň něco zůstane, až bude jednou dospělá.

Téma: Kraj drak klobouk
Dobrá rada

Téma: Hermiona a Ginny jako kamarádky
Domov

"Nic mi nechybí. Skřítci vaří dobře a moc hezky se o nás starají. A s holkama je vážně legrace! Jen kluků je málo a jsou to takoví morousové.
Včera ke mně do pokoje přestěhovali mou nejlepší kamarádku Ginny. Její bývalá spolubydlící se s ní věčně hádala, bláznivka jedna. Dokonce Ginny obvinila, že jí ukradla hůlku…"
"Ale to je hodin! Rosie, dcerunko, děkuji, že jsi mě pozvala na oběd, ale teď už musím letět, ať se nezpozdím na večeři. Kde mám přenášedlo?"
Žena středního věku se usmála a podala čiperné stařence vyřezávanou hůl s nápisem:
Hermiona Weasleyová, Domov pro kouzelnické seniory.

Témata rovnou dvě: Jednoduše geniální a Harry Potter potřebuje radu ohledně výběru svého povolání
Dvě mouchy jednou ranou

"Remusi, musíš mi poradit. Ta ženská je čím dál tím vlezlejší. Prý by mi to udělala nejlépe ze všech... prý bych byl moc spokojený... Ne, že by mne to nelákalo, ale jsou všechny stejné. Já jim nevěřím."
"Chápu, Harry... možná, kdyby to byl muž... měl by víc porozumění... Anebo, co kdyby sis to udělal sám. Víš stejně nejlépe, jak by to mělo vypadat."
 "Asi máš pravdu. Je to vlastně geniální řešení. Zaplácnu tím hned dvě mouchy jednou ranou. Vytřu zrak všem těm otravným novinářkám, včetně Rity Holoubkové. A zároveň tak vyřeším otázku budoucího povolání. Ty paměti napíšu sám. Budu spisovatel."

Téma: Zlaté vejce
Etnografický výzkum

Ginny překvapivě vystudovala etnografii a často jezdívala po celém světě zkoumat místní folklór, kouzelnický i mudlovský. Vůbec měla občas zvláštní nápady. Proto ho nepřekvapilo, že se rozhodla strávit letošní Velikonoce kdesi ve střední Evropě. Byl bystrozor, tak si vzal službu na celé svátky.
V pondělí večer se doma unavený vypotácel z krbu. Ginny už na něj čekala. V jedné ruce držela zlatě malované vajíčko a ve druhé několik vrbových proutků spletených do copu. Tu druhou věc k němu přistrčila.
"Harry, musíš mne jemně vyšlehat po nohách, abych byla celý následující rok zdravá, a já ti za to dám tohle vajíčko, symbol nového života a plodnosti. Je to starý magický zvyk."
Chvíli na ni překvapeně zíral, ale pak sevřel v ruce proutěný tatar. Za chvíli se už honili kolem stolu, smáli se a Ginny nadšeně vykřikovala.
"Jo! To je ono! Tak přesně to vypadalo…!!!"
"Ano? A co ta odměna?"
"Jasně! Chytej, chytači!"
Harry s bezchybným reflexem zachytil letící zlatou věc. Vzápětí se mu po paži, obličeji i oblečení rozprskl žlutý a průhledný lepkavý sliz a v ruce zůstala jen rozmáčknutá skořápka.
"Jejda…" Ginny se na Harryho přemýšlivě zahleděla. "Tohle budu muset ve své zprávě pozměnit. Ti mudlové nejspíš používají vajíčka vařená."

Téma: Nejlepší Valentýn 
Nezapomněl…

Hermiona utrhla z kalendáře lístek s číslem 13, posadila se ke stolu a přisunula k Ronovi malou krabičku. "Krásného Valentýna…"
Ron sebou trhnul. Promerlina!!! Zapomněl Hermioně něco koupit. Včera večer se vrátil z Prahy. Přátelský zápas s Královskými lvy předevčírem vyhráli, a pak se trošku oslavovalo v místních hospůdkách. Pražští kolegové byli moc srdeční a české pivo mu vážně chutnalo… Dokonce neposlal ani sovu s pohlednicí, jak slíbil. Přitom věděl, že Hermionu to město zajímalo…
"Ronalde! Halooo!! Mluvím s tebou…. Ty nemáš dárek, viď? No,… to… nevadí…"
"Ale ne, něco mám, jen… jsem to nestihl vybalit… počkej chvilku…" Ron se zvedl a zmizel v ložnici. Začal překotně přehrabovat nevybalený batoh a uvažoval, co by narychlo přeměnil v nějaký dárek. Narazil na prázdnou, neposlanou pohlednici a dostal nápad.

"Víš, Hermiono, v Praze mají takový zvyk. Oni neslaví Valentýna, ale chodí se prvního máje líbat pod rozkvetlé stromy na kopec nad městem… Je tam socha básníka, který o tom něco psal… No a tak mě napadlo… Tady máš."
Hermiona si od Rona vzala pohlednici s obrázkem starobylého kamenného mostu se spoustou nádherných soch. A na druhé straně překvapeně četla: Poukaz pro dvě osoby na prvomájový romantický víkend v luxusním hotelu v Praze.

Téma: Všechno nejlepší k narozeninám
Poletí…?

"Kámo, máš rozum? Ty jí chceš dát k narozeninám koště? To jsem si teda myslel, že znáš moji ženu líp…"
"To si piš, že ji znám fakt dobře, Rone. Hádám, že na něm den po svých třicátinách poletí. Dobrovolně. A ráda."
"Hermiona? Na koštěti? Nikdy!"
"Vsadíš se? O deset galeonů?"
Plácli si.
Harry vytáhl Denního věštce, nalistoval inzertní stranu, s významným úsměvem noviny přistrčil Ronovi a prstem poklepal na jeden z výrazných nápisů:

Knihkupectví Koloman Koště
Vám nabízí:
Darujte neobyčejně originální dárek!
Pohodlné stylové přenášedlo do našeho nově otevřeného knižního obchodního domu
s poukázkou na nákup knih dle vlastního výběru

Téma: Expelliarmus
Poznávací znamení

"EXSSS PELLIARMUSSS!!!" jeho hlas zasyčí jako výhružně vztyčený had, práskne bičem a dozní zasyknutím ostrým jako nůž.
Věří, že tím nejlepším útokem je včasná obrana, přestože se všeobecně tvrdí, že je to přesně naopak.
Tu inkantaci vykřikne pokaždé hned na počátku a doufá, že už na další boj třeba ani nedojde.
Je to kouzlo, proti kterému jeho svědomí neprotestuje ani tím nejtenčím hláskem.
Jediná bojová kletba, do které dokáže nekompromisně a bez jakýchkoli pochybností vložit plnou sílu své magie i celé srdce. Mimořádně silná a obávaná. Když ji vyřkne, málokdo se ubrání…
Žádná jizva. To EXPELLIARMUS je jeho poznávacím znamením.

Téma: Jakýkoliv okamžik z Halloweenu v roce 1981 očima některé z postav knih o Harrym Potterovi
Příjemné odpoledne

Harry poletoval po kuchyni na dětském košťátku a já umývala nádobí. Ručně. Mudlovská výchova mi pomáhala zvládat bezpečný, ale jednotvárný život pod Fideliem. Zato Jamese ta nečinnost ubíjela. Pokud si nehrál se synem, sedával před krbem a zíral do plamenů.
"Co kdybychom vydlabali Harrymu pár dýní. K večeři udělám teplý dýňový koláč!" zavolala jsem do obývacího pokoje.
"Proč ne..." James ožil a popadl hůlku.
"Bez hůlky, Jamie, po mudlovsku. Pěkně vlastníma rukama."
"Tak jo, bude legrace." James hůlku položil na stolek k té mojí a s dychtivým výrazem vykročil za námi do kuchyně.
To bude příjemné odpoledne, pomyslela jsem si...

Téma: "Myslí si, že k němu přijdu sám."
Svatba

Stál na začátku uličky, po jejchž stranách seděli jeho přátelé a všichni Weasleyovi. Na opačném konci, na květinami vyzdobeném pódiu čekal Severus Snape. Harry se nervózně ošil a rozhlédl se. Co se zadrhlo? Už by přece měli začít…
Severus povytáhl obočí a lehce pokynul rukou v netrpělivém gestu. Harry zavrtěl hlavou. Myslí si snad, že k němu přijdu sám?
Minuty ubíhaly… Konečně se za Harryho zády ozval šum a vzápětí se vedle něj postavila Ginny.
"Promiň," zašeptala, "to mamka..."
"Nic se neděje," usmál se Harry, "ale už pojďme, jinak se Severus samou trémou pomine. Ve funkci ředitele Bradavic oddává poprvé."

Téma: Harry Potter potřebuje radu ohledně výběru svého povolání
Takové zaměstnání není

"Harry, nemůžu uvěřit, že nevíš, co budeš po škole dělat. Vždyť ty máš tolik možností! Jsi, do háje, zachránce kouzelnického světa!!! Třeba famfrpál. Tebe by z fleku vzali v každém klubu. Nebo můžeš být bystrozor. Ani zkoušky bys dělat nemusel. A kdybys chtěl učit obranu, školní rada se štěstím pomine. Můžeš dělat, na co si vzpomeneš. Všichni jen čekají, co si vybereš, aby ti to s parádou přinesli na zlatém podnose."
"To je ono, Rone. Všichni to čekají. A přesto, že si vyberu já, pořád budou něco čekat. Nikdy nebudu... jen Harry. Chápeš ?"
"No... asi jo. Jasně. A ty bys teda chtěl doopravdy dělat... co?"
"Něco... Aby už po mně nikdo nic nechtěl. Abych taky jednou mohl dělat to, co chci já. Vstávat kdy chci, spát kdy chci, celý den třeba krmit v parku vrabce, jen tak si povídat s kamarády... Dělat to, na co mám právě chuť, a ne to, co se ode mne čeká... Nic nemuset. Konečně už nebýt za nic zodpovědný. Takové zaměstnání asi není."
"Ty, kámo, myslím, že u mudlů možná je. Zrovna včera večer nám o těch lidech taťka povídal. Ministerstvo dělá nějaký průzkum, nebo co... Říká se jim tak divně... Jo, už vím! Bezdomovci!"

Téma: Jednoduše geniální
Vážně jednoduché

"Lonááánku, počkeeej!!!"
Hermiona zvedla hlavu od rozepsané eseje právě včas, aby na moment zahlédla Ronův uštvaný výraz. Pak se kolem ní prohnal směrem k portrétu Buclaté dámy. Když se do společenské místnosti vřítila Levandule, byla už zase spokojeně skloněná nad svou prací. Přesně tak si to představovala. Ten geniální nápad dostala, když na předvánočních nákupech s mámou zahlédla ve stánku barevný dívčí časopis, s výraznou upoutávkou na článek na straně 15: 10 věcí, které nikdy nedělej, pokud si chceš udržet svého kluka.
Lehce pozměnit titulek článku a časopis pak "zapomenout" na posteli v dívčí ložnici už bylo vážně jednoduché.