Bradavičtí profesoři
Téma: Aberforth má půl roku po bitvě nelehký úkol. Podle Brumbálova přání má předat 100 000 galeonů jako odměnu nejplatnějšímu členovi protivoldemortovského odboje, kromě Harryho Pottera
Bratrský rozhovor
Vtrhnul do ředitelny. Přidusal k
Minervě a s pohledem upřeným na portrét nad její hlavou praštil pěstí do
stolu, až jí poskočil hrneček s čajem.
"Ty starý pitomý intrikánský
kozle! Jedna osoba?! JEDNA JEDINÁ osoba má dostat tolik peněz?! A co všichni
ostatní? Ti si nezaslouží nic? Co všechny ty vdovy, sirotci… Za života jsi
nadělal horu pitomostí, ale tímhle jsi to korunoval! Čeho tím chceš, promerlina,
dosáhnout?"
"Přesně toho, čeho jsem dosáhl,
bratře. Jsi tady. Kolikrát jsem vzkazoval, abys přišel, ale bezvýsledně…
Dědictví nechceš. Chápu. Tak mi pomoz dostat peníze z mého trezoru
ke VŠEM těm, kteří je potřebují."
Téma: Zlo v Bradavicích
Morová rána
"Nezabrala žádná naše kouzla a to
ani skřítčí. Zklamaly, merlinžel, i lektvary kolegy Snapea. Jednotlivé… prvky
toho zla, které pochází odněkud z Egypta a nyní zaplavilo celé Bradavice,
se zničit nedají. Odstraníme sto, objeví se tisíce dalších. Zcela nepochybně
však odněkud vyvěrá. Někde má své temné srdce…
Profesorský sbor a já osobně
musíme provést důkladnou prohlídku celého hradu. Najdeme a v zárodku
zničíme hnízdo, kde se rodí tahle…" Brumbál se znechuceně podíval na
profesorský stůl, kde se stejně jako na těch kolejních, a podle domácích
skřítků také v kuchyni, hemžili mezi jídlem malinkatí rezatí mravenci.
"…tahle morová rána. Tihle Faraoni."
Téma: Všechno, co vás kdy napadlo o Albusi Brumbálovi, ale báli jste se na to byť jen pomyslet
Nejvhodnější osoba
Přesně jak
očekával, rozhovor nebyl vůbec obtížný. Svého cíle dosáhl velmi snadno. City
jsou silné nástroje k ovládání lidí. Samozřejmě věděl, že je Bella do něj už
roky zamilovaná a že se jen třese na to, jak se mu zavděčit. Ten úkol je pro ni
jako dělaný. Opravdu nikdo by mu Harryho Pottera neohlídal lépe.
Jen... naposledy si ji pátravě prohlédl, než se po krátké uctivé úkloně vydala
ke dveřím. Vypadala vážně poněkud bláznivě. Věděl ale, že se v mudlovském světě
může setkat s lecjakými podivíny. Rozhodně nebude nápadná příliš. Brumbál se pro sebe usmál. Arabella Figová je opravdu nejvhodnější.
Téma: Obrázek Brumbála a Harryho
Věci, co jsem zanedbal
"Jen pojď dál, Harry, dnes mám
pro tebe něco speciálního." Usmál se ředitel a položil zdravou ruku na malou
vyřezávanou truhličku. "Otevři to." Harry zvědavě odklopil víko. Uvnitř bylo
v měkkých prohlubeninách uloženo několik skleněných ampulek. Vzal jednu do
ruky a s údivem přečetl štítek: Remus Lupin.
"Co to je? Remus přece nemůže mít
vzpomínky na Raddlea, ne?"
"Máš pravdu, Harry, tentokrát to
nejsou vzpomínky na mladého Toma. Ber to jako můj předčasný dárek k tvým
narozeninám. A také jako mou omluvu za to, kde a jak jsi musel do svých
jedenácti let žít. Kontaktoval jsem všechny žijící přátele a známé tvých rodičů
a požádal je o jejich vzpomínky."
"To je úžasné! Ale pane,
narozeniny budu mít až za půl roku, proč mi to dáváte už teď?"
"Protože si to zasloužíš a
protože je někdy lepší udělat něco hned a nečekat, až bude lepší příležitost.
Tak honem, chlapče, vyber si nějakou lahvičku. Půjdeme tentokrát na opravdu
velmi příjemný výlet…"
… na který jsem tě měl vzít už dávno. A snad stihnu i další věci, co jsem zanedbal… dokončil Brumbál v duchu a zadíval se na svůj přespříliš dlouhý rukáv bezvládně spočívající na stole, zatímco se Harry otočil, aby podal myslánku.
Téma: obrázek Severuse Snapea čtoucího pergamen
Dárek
Měl kulaté
narozeniny. Na jeho místě u snídaně jej ale tentokrát nečekala obvyklá hromádka
povinných zbytečností od kolegů. Pouze jeden svinutý pergamen. Vzbudil v něm
zvědavost, ale rozhodl se jej otevřít až v soukromí svého bytu. Dojedl,
poděkoval a škodolibě ignoruje zklamané obličeje kolem sebe, zamířil do
sklepení.
Milý Severusi,
přijmi od nás co nejsrdečnější gratulace k Tvému životnímu jubileu. Rádi bychom
Ti tentokrát věnovali něco, z čeho bys měl opravdu radost. Lámali jsme si hlavu
a nakonec jsme spojili své síly a vytvořili pro Tebe tento pergamen. Vyslov jen
své přání a on se v ten předmět nevratně promění... Následovaly podpisy
ředitele a všech jeho kolegů.
Nahlas by to nikdy nepřiznal, ale tohle na něj opravdu zapůsobilo. Myšlenky mu
začaly kroužit kolem neobvyklých magických artefaktů, vzácných starých
prvotisků, zaprášených lahví archivního vína, soudků nejlepšího koňaku, krabic
nejkvalitnější belgické čokolády, nejdražších lektvarových ingrediencí...
Představoval si, jaké by to bylo některou z těch věcí mít a nemohl se za nic na
světě pro žádnou z nich rozhodnout. Jeho nadšení pomalu sláblo a plynule
ustupovalo frustraci... "Vysrat se na to," uniklo mu téměř neslyšně.
Ze zamyšlení jej vytrhlo úslužné zašustění pergamenu a vzápětí v rukou držel
roličku toho nejjemnějšího trojvrstevného toaletního papíru.
Téma: Lék na lykantropii
Pravý lektvar
Nemocnice
svatého Munga, úplňková noc:
Postávali kolem prostorné stříbrné klece a nemohli se ubránit úsměvu. Rozverně
v ní skotačil veliký německý ovčák. Každou chvíli se tlapami opřel o mříže,
jakoby je lákal ke hře. Jedna mladá léčitelka neodolala, přeměnila hrnek,
který držela v ruce, na malý míček a hodila jej dovnitř. Pes hračku v letu
chytil a vzápětí už opět stál tlapami opřený o klec. Prostrčil tlamu mezi
mřížemi a míč pustil okolostojícím kouzelníkům k nohám...
Bradavice,
laboratoř Severuse Snapea, o 24 hodin dříve:
"Lupine, ty neskutečný kreténe, právě ses předávkoval pětadvacetinásobným
množstvím Felix Felicis! Tvůj lektvar byl ten vlevo!!!"
Téma: Oprava Bradavic
vyčerpala školní finanční rezervy.
Minerva McGonagallová vyhlásí soutěž o
nejlepší "přivýdělek"
Úkol hodný Severuse Snapea
"Když vyřadíme nesmysly, jako
kursy famfrpálu pro motáky, prodej zeleninových přebytků a podobně, vypadá jako
nejvhodnější návrh… benefiční akademie." oznámila Minerva.
"Chce to ovšem spolupráci a
týmového ducha.
Filiusi, nacvičíš se sborem tentokrát něco opravdu
optimistického.
Remusi, tvé hodiny OPČM jsou skutečně kreativní a získal sis
důvěru studentů. Nazkoušíte několik humorných scének.
Pomono, ty vytvoříš
květinovou výzdobou příjemnou atmosféru.
A Severusi…" Minerva se zarazila. Týmový duch? Optimismus? Důvěra a
vtip? Příjemná atmosféra? Promerlina, co tedy…?! Pohlédla na Severuse,
zahaleného ve svém tradičním černém plášti. Ano! To je ono! "...ty se postaráš o oponu. Musí
při rozevírání opravdu elegantně zavířit."
Téma: Dolores Umbridgeová versus některý z bradavických profesorů
Bezbranný?
Profesor Binns znechuceně zíral na pergamen, který se před ním objevil. Už zase! Ta
odporná ropucha mu znovu poleze do hodiny. Tisíc kleteb by ni seslal, kdyby
mohl. Jenže nemohl. Už dlouho... Usmíval se těm pověstem, že si nevšiml, že je
duch. Samozřejmě to věděl. Vůbec mu to ale nepřekáželo v tom, aby se choval
tak, jako za života. Byl se svou existencí úplně spokojený a věřil, že to tak
bude už navždy. A teď mu hrozilo, že skončí jako Trelawneyová, a nemohl proti
tomu nic dělat...
Počkat... opravdu nemohl?
Neslyšně proplul zdí do třídy. Bylo v ní neobvyklé ticho. No samozřejmě. Ta
nechutná ženská už seděla v zadní lavici. Začal s výkladem. Jako obvykle se do něj zabral tak, že
přestal vnímat okolí. Když téma dokončil, rozhlédl se. Uviděl známý obrázek.
Studenti podřimovali nebo si něco četli. Ticho rušil jediný zvuk. Umbridgeová
nahlas chrápala. Připlul k ní a spokojeně se usmál. Pergamen před sebou měla
zatím nepopsaný. První krok tedy zvládl. Teď druhý. Vnořil ruce do její hlavy a
soustředil se. Hotovo. Povedlo se.
Když ministr Popletal četl zprávu své vrchní vyšetřovatelky, u jména Binns
stálo: Doporučuji ponechat na škole. Loajální profesor, velmi kompetentní. Jeho
výklady jsou naprosto vyčerpávající.
Téma: Zatočíme s Umbridgeovou
Dolores Umbridgeová versus Bradavice
Chrlič se ani nepohnul. Marně na něj mávala ministerským
dekretem. Vrátila se do svého kabinetu a zůstala stát jako opařená. Z její
sbírky porcelánových talířů zbyla jen hromádka střepů na podlaze. Reparo sice
pomohlo, ale když talíře pověsila, do hodiny byly znovu rozbité na zemi. Další
den se v jejím bytě ucpala toaleta a žádný domácí skřítek ji nedokázal opravit.
Musela začít používat studentskou o patro níž. Schodiště se ale pokaždé
přesunulo, takže se vracívala oklikou a neustále chodila pozdě do svých
vyučovacích hodin. A dveře do sborovny nemohla vůbec najít!
Ta stará hloupá zbořenina mi snad vzdoruje, napadlo ji jednou před spaním. Ale
já Bradavicím ukážu, kdo tady bude koho poslouchat. Hned zítra pošlu sovu na
ministerstvo...
Vzbudil ji teplý sluneční paprsek a cvrlikání ptáků. Otevřela oči a zamžourala v ostrém světle. Mozek hodnou chvíli nechtěl přijmout to, co viděla kolem sebe. Její postel stála v husté trávě uprostřed rozpadlé středověké zříceniny. A vedle ní byl už pouze její kufr.
Studentům trousícím se na snídani se naskytl zvláštní pohled. Jejich ředitelka levitovala před sebou obrovský růžový kufr a mířila k východu. Dívala se přímo před sebe, nikoho si nevšímala, neodpovídala na žádné pozdravy. Skoro jako by vůbec nikoho neviděla...
Téma: U vody
Ona to ví!
Otočila kolečkem očarovaného dalekohledu a zesílila zvuk. Byl teplý předprázdninový den a studenti polehávali v trávě a na kousku písčité pláže u jezera. Přejela kukátkem ty nejmladší, hlasitě řádící v mělké vodě, snažila se zachytit útržky rozhovorů a nakonec její zájem upoutala skupinka starších dívek. Probíraly školní klípky, své prázdninové plány… tohle bylo zajímavé. Sibylla se pohodlněji uhnízdila na kamenné podlaze malé terásky u svého bytu ve věži a skrytá za zábradlím dál "sbírala informace".
Málokdo tuší, jak tvrdou přípravu a nejednu oběť vyžaduje práce věštkyně… přemítala pak večer, když si léčivou mastí natírala své otlačené a prochladlé kostnaté pozadí.