Téma týdne: Rychle, rychle běží čas
Život v trysku

Víte, že jsem ještě nikdy nepotkala pejska, který by uměl běhat rychleji než já? Teda myslím teď, co už jsem dospělá. Když jsem ještě byla štěně, to bylo něco jiného. Tehdy jsem kolikrát nestačila ani svým lidem, natož velkým psím tetám a strejdům.

Ale to už je hodně dávno. Tuhle jsem přemýšlela, čím to je, že jsme my pejsci o tolik rychlejší než lidi. A přišla jsem na to. Bude to nožičkama. My totiž máme čtyři. O dvě víc než vy! To vím úplně přesně, protože do čtyř já počítat umím. Regi říká, že to musí umět každý pejsek. Proč? To je přece jasné! Například při příchodu z procházky si musí spočítat všechny tlapky, aby se při utírání na žádnou nezapomnělo, nebo se některá navzala hadrem úplně zbytečně dvakrát.

On nám, pejskům, vůbec čas utíká mnohem rychleji než vám, lidem. Asi má taky čtyři nožičky jako my. Vždyť vy jste dospělí až za tak dlouho, že se toho skoro žádný pejsek ani nedožije. A proto musíme od štěněte až do stáří běhat tryskem a vůbec všechno dělat fofrem, aby nám ten čas úplně neutekl a my toho za svůj život zvládli co nejvíc.

Dneska to bylo docela krátké povídání. Víc už ale nestihnu, protože přece musím pospíchat zase někam jinam. To abych někde jinde nezmeškala něco nového, zajímavého nebo voňavého…