Téma týdne: Dnešní svět
Otázky… možná zajímavější než odpovědi

Při čtení článků k tomuhle tématu týdne jsem získala dojem, že většina bloggerů je znechucená, otrávená dnešním světem, který je ve všech ohledech horší, než byl ten minulý. Ale jak dávno minulý? Rok, deset let, sto let, nebo víc? Co vůbec víme o tom minulém světě? Opravdu byl o tolik lepší?

Myslím, že skutečně VĚDĚT můžeme pouze to, co jsme sami osobně zažili a procítili. Všechno ostatní je nějakým způsobem zprostředkované. Učebnicemi historie, literaturou, filmy, vzpomínkami lidí starších, než jsme my… Je to však objektivní obraz minulosti, nebo spíš spousta různých subjektivních obrázků, které si naše vědomí zpracovává po svém?

Svět se mění, všechno se pořád mění… k horšímu, nebo k lepšímu? Většina autorů zmíněných článků si pravděpodobně myslí to první. Že svět je v čím dál tím větším chaosu a nepořádku. Vyplývá však z toho, že jde přímou cestou do… háje?

Možná je to spíše tak, že svět v pořádku není a nikdy nebyl. Že v pořádku být nemůže a vlastně ani nemá. Protože svět žije a prochází různými etapami svého života. Dobrými i zlými. A mám pocit, že právě TO v pořádku JE. Kdybychom žili ve světě bez jediné vady, bavilo by nás to? Inspirovalo by nás to k čemukoli? Dokázali bychom vůbec žít v takovém světě opravdu naplno?

Mám jeden oblíbený citát z knížky Roberta Fulghuma – Slova, která jsem si přál napsat sám. Je v kapitole nazvané Proti-Klady (už ten název mi připadá výmluvný):

"Testem toho, že ve světě žijeme naplno, je schopnost mysli udržet dvě protikladné myšlenky, a přitom dál fungovat. Měli bychom být schopni vidět, že je všechno naprosto zoufalé, a současně se snažit to změnit."