Ostatní z Bradavic a okolí
Kdyby se stalo tohle, o čem by všechny ty knížky byly? Téma: Zvěromágie
Beze
stopy
Cizí!
Cizí!! Zabít! Zabít!! Zabít!!! Tisíce hladkých černých těl ho obsypaly a ostrá
kusadla trhala jeho tělo na kusy. Na zpětnou přeměnu už nestačil ani
pomyslet...
Ten mladík, její nájemník, se už přes tři měsíce neukázal. Posbírala ze stolu
nějaké knihy. Samá černá magie... V Obrtlé snad za ně dostane dost, aby
si vynahradila dlužný nájem. V rohu si všimla nějakého pohybu. Zase ti
mravenci. Nalezou všude. Než se nastěhuje někdo nový, bude to tady muset nechat
vyčistit. Nakonec mávla hůlkou, aby smazala jméno z tabulky na dveřích. Dvě
slova, Tom Raddle, pomalu bledla až po nich nezůstala ani stopa...
Pohled do budoucnosti a téma: Žaberník
Dočista do čista
Amy Longbottomová ostražitě pohlédla na tátu
k profesorskému stolu. Když jí půjčoval svůj vlastnoručně vyrobený herbář,
slíbila, že na knihu dá pozor a zcela určitě si ji nebude prohlížet u jídla.
Jenže neodolala…
Najednou něco žbluňklo do misky s dušeným špenátem uprostřed
stolu a vzápětí se její obsah rozprskl na všechno v okolí. Zatracený Protiva!
Když v soukromí, za zataženými závěsy své postele,
pečlivě odstraňovala z rozevřené knihy jeden zelený flek za druhým,
děkovala Merlinovi za opravdu účinné čisticí kouzlo, které se doma naučila.
Zbývala
největší skvrna, přesně uprostřed stránky. Vlastně ani ne skvrna. Spíše celá
hromádka nevábné zelené vláknité hmoty. Amy nechápala, jak mohla dokonce úplně
zaschnout. Byla tak velká, že naprosto překryla rostlinu umístěnou pod ní. To
tedy bude oříšek…
Po chvíli soustředěného úsilí se však spokojeně usmála. Skvrna
zmizela. Jenže něco bylo špatně. Překvapeně zírala na dokonale čistou, ale
zcela prázdnou stránku. Jen dole bylo otcovým pečlivým písmem napsáno Žaberník. Jak vlastně vypadala květina, kterou omylem zlikvidovala i
s tou odpornou břečkou? Nemohla si vzpomenout.
Proběhla společenskou místností a netrpělivě skočila na postel. Z tašky vytáhla Atlas magických rostlin a rychle hledala v rejstříku. "Ach, Merline!!!" Pod heslem Žaberník byl obrázek odpudivé zelené hmoty podobné dušenému špenátu…
Téma: Všeho moc škodí
Inspirace z kuchyně
Ritina kariéra vypadala slibně… Zejména poté, co získala
očarovaný bleskobrk. Její reportáže měly šťávu. Fakta byla pokaždé opepřena různými
spekulacemi a lidem se to líbilo. Čtenářů přibývalo.
S jídlem ale roste chuť a Rita dávala bleskobrku čím
dál tím větší prostor, reportáže byly stále peprnější a peprnější, až… v nich
vlastně nebylo nic než to pikantní koření. Najednou začal zájem klesat. Z
Věštce ji vyhodili. Dlouho nechápala proč.
Došlo jí to jednou při vaření. Aby jí čtenáři byli opět ochotní
spolykat, co jim naservíruje, musí být pepře míň. A na co hlavně nesmí
zapomenout, je ten skutečný, velký, šťavnatý stejk.
Téma: Lenka Láskorádová
Musí se to doladit
"Tatínku, co se ti stalo!" Lenka v úleku přiklekla
k otci, který ležel v otevřených dveřích jejich domku, držel se za hlavu a
sténal. Maminka nad ním stála s náplastí v ruce.
"Xeno, přestaň prosím a posaď se, ať tě můžu ošetřit."
"Děkuji ti, drahá… Leničko, nic se nestalo. Jen… maminka chtěla
vařit povidla… ulehčit si práci… trošku experimentovala a není to ještě úplně
přesné… to ovládání se musí poněkud doladit… ony se zatím řídí tak nějak samy…
Myslím, že dám raději před dveře cedulku."
Ještě týž den se u vchodu objevilo upozornění: NEPLEŤTE SE DO CESTY ŘIDITELNÝM ŠVESTKÁM!
Téma: V kouzelnickém
světě
Očekávaná událost
"Při práci občas poslouchám
rádio. Ve zprávách o tom ale nikdy nemluvili. Dokonce ani Věštec nic neutrousil.
Přesto bylo zcela nepochybné, že se to musí přihodit někdy během letošního
roku. Když se však blížil konec července, začal jsem být trošku nejistý. Snad se
neodstěhoval někam na druhý konec světa? Nebo se mu, nedej Merlin, něco nestalo?
Dnešního rána jsem se ale probudil
a prostě VÍM, že právě dnes zaklinká zvonek nade dveřmi mého krámku, a svou
první hůlku si přijde vybrat chlapec s jizvou na čele…
A pak se v kouzelnickém
světě znovu začnou dít temné, ale opravdu veliké věci…"
Téma:
Nejtěžší je začít
Poprvé
Nejtěžší
je prý začít. Nemyslel si to. Všechno šlo hladce. Od první
skleničky, přes první láhev, k prvnímu polibku až ... Lucius si vítězoslavně
užíval slastných zvuků, které svými pravidelnými pohyby vyvolával.
Stále silněji si ale uvědomoval jistou tíhu v žaludku a jak se jeho pohyb
zpomaloval, spokojené vzdychání se změnilo v ublížené kňourání.
Nepochybně je mnohem těžší udržet tempo, pomyslel si zmalátněle. Ale to
už se jeho kořist s mumláním zvedla a odkráčela do koupelny. Nečekané
zapérování lůžka vzedmulo hladinu alkoholu uvnitř jeho těla...
Ne, nejtěžší je včas přestat, stačil si ještě pomyslet, než byl svými
útrobami přinucen přiznat porážku.
Téma: Když Tom Raddle poprvé...
První večeře
Ta rozvařená nevábná hmota, kterou
Červíček krmil jeho předchozí nanicovaté tělíčko, se jídlem ani nedala nazvat.
Ale teď, konečně! Má nové tělo a před sebou svou první pořádnou večeři. Voňavou
pečínku s křupavou zlatavou kůrčičkou.
Dychtivě popadne kuřecí stehno a
labužnicky se do něj zakousne předními zuby. Ach… ta neskonale lahodná chuť…
A pak se začne dusit. Ústa má plná
obrovského sousta, které by měly od předních zubů převzít stoličky, aby je
rozmělnily. Ty ale v hadím chrupu chybí. A jeho lidskému hrdlu zase schází hadí
polykací reflex. Strne hrůzou. Je odsouzen ke
kašovité stravě jako dosud! Už nejspíš navždy.
Téma:
Po kom to dítě je
Vzácná chvíle
Venku zuřila válka, ale Augusta
prožívala jednu z vzácných klidných chvilek. Popíjely s Alicí čaj a sledovaly
Nevilla, jak si s Frankem skládá ze starých novin lodičky. Měli jich už celou
flotilu. Chlapec zvedl hlavu, ve tváři šťastný úsměv.
Ten má po matce... pomyslela si.
Vešla ošetřovatelka. "Je mi líto, budete už muset jít..."
Rozloučili se. Augusta se naposledy ohlédla po synovi a snaše a vzala vnuka za
loket. Zaklonila hlavu, aby mu mohla pohlédnout do tváře.
...výšku má po otci a magickou sílu a statečnost po obou... jeho cesta bude
stejně dobrá. Dokončila myšlenku, než se vydali ke dveřím...
Téma: Hůlka, Prasinky, hvězda
Nečekaný zážitek
Na mudlovský koncert? Něco tak přízemního… No dobře. Kdyby to bylo moc příšerné, můžeme se přesunout do té nové restaurace v Prasinkách
Draco fascinovaně, všemi smysly vnímá
černě oblečeného muže.
Stojí k němu zády a elegantními pohyby hůlkou zvedá mohutné vlny, přivolává
černá mračna, vichr a déšť...
napětí stoupá a rezonuje v hrudi... až vyvrcholí ohlušujícím rachotem hromů v ohňostroji blesků... a pak se objeví hvězdy a vánek čeřící drobné vlnky... a
ticho.
Dirigent se otáčí čelem a uklání se. Draco se naprosto okouzlený zvedá a přidává se k bouřlivému potlesku.
Jak jen si mohl myslet, že mudlové neumí čarovat...
Zpět na seznam Fanfiction drabble