Chystá se svatba
Název
téhle "povídky" hovoří za vše. Jak to šlo? Jako před každou svatbou,
ani tady samozřejmě
nebylo všechno bez chybičky. Ale konec dobrý, všecko dobré…
Téma: Terno
KAM SI CHODÍ HAGRID PRO RADU
Hagrid pohladil
náhrobek s nápisem Rubeus Hagrid senior 1875–1945.
"Nazdar táto,
tak sem zase tady. Letos je mi přesně tolik roků cos měl ty, dyž si umřel.
Sedumdesát. Pro kouzelníky žádnej věk…" Hagrid popotáhl
a utřel si nos do obrovského kapesníku.
"No ale proč sem
dneska přišel. Tys byl moc mladej na to, abys umřel. Ale nejsem já moc starej
na ženění a rodinu?
Povídáš, že
záleží na tom, co je to za ženckou?
Abys věděl,
Olympa je nejlepší na světě… Tak co? Mám do toho praštit?
Jo?
Díky, táto. Tak
já už pudu. Musim na Příčnou pro prstýnky."
Téma: Neruš moje kruhy
REVMATICKÝ PROBLÉM
"Neruš eee…
tento… moje kruhy," ozvalo se nerudně.
Aberforth, který
se chystal postavit na stůl třetí máslový ležák, se překvapeně zarazil. "Co ti
přelítlo přes nos?"
"Přemejšlim."
Hagrid chránil dlaněmi mokrá kolečka, která na stole zůstala po dvou
předchozích sklenicích, a mračil se na hostinského.
"O čem?"
"Děsně mě bolí
koleno."
"A to přemýšlíš,
jestli zajít za Poppy nebo k Mungovi? Nebo co?"
"Ale néé. Dneska
přijede Olympa a já nevim, jak to mám udělat, dyž si nemůžu kleknout." Hagrid
sáhl do kapsy, vytáhl středně velkou krabici a otevřel ji. V sametových
hnízdečkách tam ležely dva zlaté kroužky poloobří velikosti.
Téma: Věno
PŘEDSVATEBNÍ PŘIZNÁNÍ OLYMPY MAXIME
"Agrridé, když
se teď budeme brrát, měli bychom vzájemně znát svůj zdrravotní stav a majetkové
poměrry. Nejsem už nejmladší, ale zdrraví mi zaplaťmerrlin slouží.
Jen ten majetek…
Bulvárrní časopisy rrůzně spekulují, ale tobě to prrozrradit musím. Pocházím z
chudých a prrostých poměrrů. A to není vše.
Byla jsem už dvakrrát vdaná, takže ani ten věneček z pomerrančových květů ti
věnem nepřřinesu."
"Olympo, holka
moje zlatá, být tebou, nedělám si hlavu s žádnejma blbostma. Dyť tady kolem
Bradavic je kytek dost. A dybys chtěla akorát ty pomerančový, Pomona pro tebe
ve skleníku určitě něco vyškrábne, a upleteš si věnec ouplně novej."
Téma: Plán B
PŘEDSVATEBNÍ ROZHODNUTÍ OLYMPY MAXIME
"Děti, Agrride?
Ale já už na to nemám ten sprrávný věk, drrahoušku… Ehm… Ani nevím, jestli bych
ještě vůbec mohla… Nemyslela jsem si, že bychom…"
"Ale no tak,
holka, nic si z toho nedělej. Kdybysme nemohli mít vlastní prcky, můžem přeci
ňáký adoptopo… ech, no, prostě vzít za vlastní, ne? Pamatuješ, jak sme byli
tenkrát vyřizovat ty věci pro Brumbála na severu u vobrů? Šak si viděla, kolik
tam bylo roztomilejch vopuštěnejch sirotků."
(Následuje
ticho. Dlouhé. Nejdříve konsternované, pak hluboce přemýšlivé, rezignované a
nakonec rozhodné.)
"Ano. To jsem
oprravdu viděla. Myslím, drrahý, že jsem svůj pohled na mateřřství prrávě
přřehodnotila."
Téma: Pekelný zákazník
OBŘÍ ŠLAMASTYKA
Jeho starší bratr
sklopí hlavu a vejde.
On se skloní víc
a s obtížemi se protáhne za ním.
Bratr se narovná
a rukou uklidní rozhoupaný lustr.
On se narovná
také. Zabolí to. Vysype se omítka a pár cihel. Mžourá do tmy, na hlavě koberec.
Chce ho sundat, ale nejde to. Ruce v přízemí, hlava v prvním patře. Tak nedělá
nic. Jako vždycky čeká, až tu šlamastyku Hagrid nějak vyřeší. Zdola slyší jeho
hlas.
"Dobrej den,
madam Malkinová. Přived sem svýho mladšího brášku Drápa. Potřebovali bysme,
abyste nám voboum ušila společenský hábity. Já se ženim a von mi de za svědka."
Téma: Ticho po pěšině
V UTAJENÍ
Olympa listovala novinami. Pozorně pročetla Denního věštce,
Jinotaj i Magazín kouzelnických paní a dívek. Pak sáhla po obou francouzských
denících a společenském týdeníku. Nakonec se spokojeně usmála.
"Hagrride, drrahoušku, ty jsi mi udělal takovou rradost!"
"To já dělám porád, ne? Tak nevim, co to mohlo bejt tentokrát. Cos našla v těch
novinách?"
"Nic. Absolutně nic."
"Eee???"
"O tom, že chystáme malou utajenou svatbu, tam nepíšou vůbec nic. Nikomu jsi to
neprrozrradil!
"Jo todle. Dyť já přeci vim, že to nesmim nikde řikat. Ví to enom madam
Malkinová. A tý sem slíbil, že dyž to někomu práskne, přídem s Drápem zas."
Téma: Banány to jistí
HAGRID TO ZAŘÍDÍ
Nevěsta
projevila přání mít pomerančové květy alespoň v kytici, když už nemůže mít
tradiční věneček. Jenže Pomona a její skleníky, na které Hagrid spoléhal,
zklamala. Dostal však adresu spolehlivého dodavatele.
Nastal onen den
a ženich, ostříhán, učesán, v novém obleku a nervózní, čekal jen na objednanou
zásilku.
Konečně přilétla
sova s velkou krabicí. Když ji otevřel,
zarazil se.
Ale všechno bylo
vlastně v pořádku. Vždyť do objednávky přece podle Olympiných instrukcí napsal,
že… dyž byste neměli ty pomeranče, tak
prej by to mohlo bejt ňáký jiný jižní ovoce…
Pokrčil rameny,
popadl trs banánů ozdobený velkou mašlí a vykročil k hradu.